Sintové a Romové – vysvětlení pojmů
Sintové a Sintky jsou příslušníci menšiny, kteří žijí převážně v západní a střední Evropě, zatímco Romové a Romky žijí spíše v zemích východní a jihovýchodní Evropy. V Evropě dnes žije celkem asi dvanáct milionů Sintů a Romů. Jsou tak největší a zároveň nejvíce diskriminovanou menšinou v Evropě. Stále bojují proti každodennímu rasismu, stereotypním předsudkům a historické diskriminaci. Sintové a Romové je nejen politicky korektní termín, ale lze jej nalézt i v historických pramenech z 18. století a dnes je oficiálně uváděn mezinárodními organizacemi, jako je OSN nebo Rada Evropy. Menšina Sintové a Romové byla utvářena evropskými dějinami - Romové přišli do střední, západní a severní Evropy z Indie a dnešního Pákistánu již ve 13. a 14. století. Sintové a Romové nikdy neměli vlastní stát nebo vládu, která by se jich zastávala.
Sintové a Sintky jsou příslušníci menšiny, kteří žijí převážně v západní a střední Evropě, zatímco Romové a Romky žijí spíše v zemích východní a jihovýchodní Evropy. V Evropě dnes žije celkem asi dvanáct milionů Sintů a Romů. Jsou tak největší a zároveň nejvíce diskriminovanou menšinou v Evropě. Stále bojují proti každodennímu rasismu, stereotypním předsudkům a historické diskriminaci. Sintové a Romové je nejen politicky korektní termín, ale lze jej nalézt i v historických pramenech z 18. století a dnes je oficiálně uváděn mezinárodními organizacemi, jako je OSN nebo Rada Evropy. Menšina Sintové a Romové byla utvářena evropskými dějinami - Romové přišli do střední, západní a severní Evropy z Indie a dnešního Pákistánu již ve 13. a 14. století. Sintové a Romové nikdy neměli vlastní stát nebo vládu, která by se jich zastávala.
„Cikánský zákon“ z roku 1926
Ještě před nacistickým převratem zažívali a museli vytrpět Sintové a Romové různé formy vyloučení. Jejich životní situaci ještě zhoršil „Zákon o boji proti Cikánům, kočovníkům a osobám práce se štítících“ z 16. července 1926. V tomto tzv. cikánském zákoně bavorský parlament stanovil, že Sintové a Romové, kteří nemají stálé zaměstnání, mohou být až na dva roky umístěni do pracovního ústavu. Cikáni a kočovníci se záznamem v trestním rejstříku navíc mohli být z některých obcí vyhoštěni. Zákon se poprvé zabýval rasovou teorií (Rassenkunde), která se stala také součástí nacistické ideologie. Kromě toho se termín „práce se štítící“ dostal do nacistické vyhlazovací strategie jako bojové heslo a fungoval jako záminka pro pronásledování a věznění Romů a Sintů v koncentračních táborech. „Cikánský zákon“ z roku 1926 poskytl policii legální prostředek k vyloučení nebo dokonce uvěznění Romů a Sintů, aniž by se chovali v rozporu se zákonem.
Sintové a Romové před obytným přívěsem v Berlíně, 1926.
Bundesarchiv, Foto 183-1992-0918-504 / neznámý / CC-BY-SA 3.0
©Bundesarchiv, archivní titulek, 1926
Ještě před nacistickým převratem zažívali a museli vytrpět Sintové a Romové různé formy vyloučení. Jejich životní situaci ještě zhoršil „Zákon o boji proti Cikánům, kočovníkům a osobám práce se štítících“ z 16. července 1926. V tomto tzv. cikánském zákoně bavorský parlament stanovil, že Sintové a Romové, kteří nemají stálé zaměstnání, mohou být až na dva roky umístěni do pracovního ústavu. Cikáni a kočovníci se záznamem v trestním rejstříku navíc mohli být z některých obcí vyhoštěni. Zákon se poprvé zabýval rasovou teorií (Rassenkunde), která se stala také součástí nacistické ideologie. Kromě toho se termín „práce se štítící“ dostal do nacistické vyhlazovací strategie jako bojové heslo a fungoval jako záminka pro pronásledování a věznění Romů a Sintů v koncentračních táborech. „Cikánský zákon“ z roku 1926 poskytl policii legální prostředek k vyloučení nebo dokonce uvěznění Romů a Sintů, aniž by se chovali v rozporu se zákonem.
Sintové a Romové před obytným přívěsem v Berlíně, 1926.
Bundesarchiv, Foto 183-1992-0918-504 / neznámý / CC-BY-SA 3.0
©Bundesarchiv, archivní titulek, 1926
Diskriminace Sintů a Romů před druhou světovou válkou
Přestože mnozí němečtí Sintové a Romové žili dlouhou dobu dobře začleněni do většinové společnosti, jejich diskriminace a pronásledování není výmyslem nacistů. Stereotypické předsutky vůči Sintům a Romům, které přetrvávají dodnes, mají původ ve staletích vyloučení. Již v 16. století docházelo v Evropě k masové diskriminaci, která se projevovala vyvlastňováním, vyháněním a dokonce i vraždami příslušníků menšin. V té době to bylo v mnoha evropských zemích upraveno a kryto zákonem. Sintové a Romové měli zakázáno provozovat řemeslo, usadit se nebo vlastnit nemovitosti. Z tohoto nedobrovolného způsobu života byli později však obviňováni Romové a Sintové: stále více se prosazovalo tvrzení, že se nemohou usadit. V době osvícenství se objevily pokusy podřídit příslušníky menšiny Sintů a Romů větší státní kontrole. Tato nucená asimilace vedla mimo jiné k nařízenému osídlení, zákazu sňatků a zákazu jejich vlastního jazyka, romštiny. Kromě toho byly děti umísťovány do státní péče za účelem asimilace. Po vzniku Německé říše v roce 1871 byla v roce 1899 zřízena „Zpravodajská služba pro Cikány“, která zahájila systematickou policejní evidenci Sintů a Romů v celé říši.
Přestože mnozí němečtí Sintové a Romové žili dlouhou dobu dobře začleněni do většinové společnosti, jejich diskriminace a pronásledování není výmyslem nacistů. Stereotypické předsutky vůči Sintům a Romům, které přetrvávají dodnes, mají původ ve staletích vyloučení. Již v 16. století docházelo v Evropě k masové diskriminaci, která se projevovala vyvlastňováním, vyháněním a dokonce i vraždami příslušníků menšin. V té době to bylo v mnoha evropských zemích upraveno a kryto zákonem. Sintové a Romové měli zakázáno provozovat řemeslo, usadit se nebo vlastnit nemovitosti. Z tohoto nedobrovolného způsobu života byli později však obviňováni Romové a Sintové: stále více se prosazovalo tvrzení, že se nemohou usadit. V době osvícenství se objevily pokusy podřídit příslušníky menšiny Sintů a Romů větší státní kontrole. Tato nucená asimilace vedla mimo jiné k nařízenému osídlení, zákazu sňatků a zákazu jejich vlastního jazyka, romštiny. Kromě toho byly děti umísťovány do státní péče za účelem asimilace. Po vzniku Německé říše v roce 1871 byla v roce 1899 zřízena „Zpravodajská služba pro Cikány“, která zahájila systematickou policejní evidenci Sintů a Romů v celé říši.
