Nucená práce v době nacismu

Nacistický režim donutil k nuceným pracím více než 20 milionů lidí v Německé říši a na okupovaných územích. Postiženi byli zahraniční civilisté i vězni a váleční zajatci různých národností. V koncentračních táborech byla nucená práce součástí vyhlazovací strategie („vyhlazování prací“). Nuceně nasazení museli vykonávat těžkou práci v zemědělství, ve zbrojním průmyslu, v hornictví a při různých ručních pracech. Stále drsnější pracovní podmínky během války vedly k vysoké úmrtnosti nuceně nasazených.

Vězni při vykonávání nucených pracích v ochranném táboře koncentračního tábora Dachau

Bundesarchiv, Foto152-01-26 / CC-BY-SA 3.0
© Friedrich Franz Bauer, 1933

Nucená práce ve zbrojním průmyslu

Po začátku války a s ní spojené mobilizaci velké části mužské populace se v Německu projevil nedostatek pracovních sil, zejména v německém zbrojním průmyslu. Na začátku druhé světové války byly proto německé ženy stále častěji nasazovány na práci ve válečném průmyslu – ačkoli to bylo v rozporu s tradičním nacistickým obrazem žen. Kromě toho byli již v roce 1940 využíváni jako nuceně nasazení váleční zajatci z Polska, Francie, Nizozemska a Velké Británie. Nový technologický vývoj, jako například raketa V2 a proudový stíhací letoun Messerschmitt, měl Němce v druhé polovině války vymanit ze stále beznadějnější vojenské situace a přinést zlom. Poté, co již tisíce válečných zajatců, zejména sovětských, zemřely v důsledku mizerných pracovních podmínek a nedostatečné výživy při nucených pracích ve zbrojním průmyslu, byli od roku 1943 vězni koncentračních táborů stále častěji využíváni pro práci ve zbrojním průmyslu. Většina z nich však nebyla zaměstnána ve výrobě, ale musela vykonávat stavební práce v podzemí, kam byl zbrojní průmysl přemísťován. Desetitisíce lidí zemřely na následky fyzicky náročné práce při zcela nedostatečném zásobování. 

Nuceně nasazení dělníci z koncentračního tábora Mauthausen při práci v lomu.

Bundesarchiv, Foto 192-269 / CC-BY-SA 3.0